ÚS projedná návrh na zrušení lex Babiš II – zpřísněného zákona o střetu zájmů.
Ústavní soud (ÚS) ve středu začne veřejně projednávat návrh na zrušení části takzvaného lex Babiš II, tedy zpřísněného zákona o střetu zájmů. Návrh podalo 70 poslanců ANO, všichni kromě předsedy Andreje Babiše. Jedná za ně Alena Schillerová. Soud dnes jako svědky vyslechne zástupce parlamentní vládní většiny i opozice. Není pravděpodobné, že by ve středu padlo rozhodnutí.
Jde o druhé veřejné jednání pléna, tedy sboru všech ústavních soudců, od nástupu Josefa Baxy do předsednické funkce. První se týkalo zkrácené valorizace penzí a soudní sněmovnu tehdy zaplnila veřejnost.
Lex Babiš II plénum zatím projednávalo několikrát neveřejně. Pak dospělo k závěru, že ústní jednání s výslechem svědků pomůže objasnit okolnosti schvalování novely a osvětlit celkovou parlamentní praxi pozměňovacích návrhů.
Zpřísnění zákona o střetu zájmů na návrh poslance Jakuba Michálka (Piráti) bylo podle ANO zcela zjevným, nesouvisejícím přílepkem k původně projednávané novele zákona o sdružování v politických stranách a dalších norem, která se primárně týkala organizační struktury a řízení Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Jde o praxi, která je podle dřívější judikatury protiústavní, míní ANO.
Vláda navrhuje, aby soud podnět ANO zamítl. “Pozměňovací návrh poslance Jakuba Michálka naplnil všechna posuzovaná kritéria úzkého vztahu k původnímu vládnímu návrhu,” stojí ve vyjádření vlády.
Zákon je podle dřívějšího vyjádření opozičního hnutí ANO protiústavní i po obsahové stránce a porušuje základní demokratické principy obsažené v Listině základních práv a svobod, například právo vlastnit majetek.
Zákaz vlastnictví médií vrcholnými politiky je kvůli novele od letoška přísnější, podobně jako pravidla pro přijímání dotací a pobídek. Politici například nemohou převádět média na osobu blízkou nebo do svěřenského fondu, což dříve učinil Babiš s holdingem Agrofert včetně mediální skupiny Mafra.
Ústavní soud se v minulosti zabýval i prvním lex Babiš, tedy novelou zákona o střetu zájmů, kvůli níž členové vlády nadále nemohli provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Návrhy tehdejšího prezidenta Miloše Zemana a poslanců ANO na zrušení části zákona soud v roce 2020 zamítl.
Babiš v reakci na změnu právní úpravy už v únoru 2017 vložil akcie firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Pod Agrofert spadala mimo jiné mediální společnost Mafra a firma Londa, která provozuje rozhlasové stanice Impuls a RockZone. Agrofert později Mafru i Londu prodal skupině Kaprain.
Zdroj: ČTK